Máte se rádi?

Máte se rádi? Co se skrývá za tímto postojem? Jak jste na sebe hodní nebo přísní? Dokážete se za sebe postavit? Můžete se na sebe spolehnout? Máte svůj prostor pro tvorbu, lásku, radost, práci, koníčky, život? Jste pro sebe důležití nebo jsou ostatní přednější? Ptáte se při rozhodování a řešení věcí jako první sami sebe nebo vyhrají ti druzí? Dokážete cítit? Dokážete se cítit? Vyjadřovat pocity? Děláte věci v souladu sami se sebou? Jste na sebe naladění? Máte rádi Vaše tělo? Jste tvůrce Vašeho života nebo v pozici oběti? Přijímáte zodpovědnost za to, co se Vám děje v životě, za Vaše rozhodnutí, za stav, v jakém se nacházíte a za podmínky, které vytváříte? Přestali jste už bojovat sami se sebou i s druhými?

 

Boj nikam nevede, jen posiluje další boj. Principem všeho je láska. Každý máme volbu svých postojů. Můžeme sebe i druhé neustále obtěžovat svou nespokojeností. Můžeme si stěžovat na nedokonalost věcí kolem sebe i svoji vlastní. Ale můžeme to také změnit. Toužíme-li po lásce, nevzdávejme se své vize. Ale dovolme si k ní dojít. Učte se. Nevymlouvejte se. Pokud víte o něčem, co ještě můžete vylepšit, udělejte to a pak to nechce být.

 

Denně se potkávám s lidmi, kteří nemají rádi sami sebe, ale myslí si, že lásku dostanou od svého okolí. Jaký omyl. Tak to nikdy nemůže být. Okolí nám pouze zrcadlí, jak jste na tom s láskou Vy. Nikdy nemůžete dostat více lásky zvenku než sami od sebe. Přestaňte si to konečně myslet a snažit se o to.

 

Co nám vlastně chybí? Co je to, co celý život hledáme, ale nenacházíme? Ať se rozhlížíme sebevíc, kolem nás to prostě není a není, ač se vlastně všichni o to všemožně snažíme, okolní svět nám to nenabízí. Jsme všichni unaveni, někdy naštvaní, někdy smutní, o co víc se snažíme, o to víc jsme zklamaní…

Jsme všichni nemocní nedostatkem lásky. Lásky? Ano, lásky! Všechno naše snažení směřuje jen k jedinému, získat lásku!

Všichni jsme obráceni směrem ven. Všichni hledáme lásku ve vnějším světě, chceme lásku, ale po našem. Máme jistě nárok na své vlastní představy, ale odsuzujeme tím sami sebe k nedostatku lásky na celý život vzhledem k tomu, že druzí jsou prostě jiní a mají věci prostě jinak. Jsme odsouzeni k životu ve věčné nespokojenosti, ale odsuzujeme se k němu sami. Všichni chceme, aby se k nám druzí chovali pěkně. Všichni hledáme v okolním světě to, co sami sobě nedáváme. Svět kolem nás je naše zrcadlo a může nám dát jen tolik, kolik si dokážeme dát my sami. To, co si nedokážeme dát, nemůžeme ve vnějším světě nikdy najít….

Zdeňka Jordánová

 

Myslete to vážně, začněte mít rádi sami sebe, začněte u sebe, třeba s mojí pomocí…

Cílem všech učení je láska. Bezpodmínečná láska. A láska je přijetí všeho

a všech (i sebe sama). Ale nebojte se, nemusíte to dělat jako oni. Přijetí není ztotožnění se. Přijměte, ale oddělte se od toho, co se Vám nehodí.

NE BOJ. Nebojujte s okolím, se svými pocity a sami se sebou. Výsledkem je,

že dostanete boj zpět. A jak to vyřešit? Přijďte do poradny, pomohu Vám s láskou si vzpomenout…

 

OBJEDNÁVKA ZDE